Kvadratická rovnice je rovnice, která obsahuje jednu neznámou, která je umocněna na druhou. Pokud rovnice obsahuje neznámou, která je umocněna na vyšší exponent než na druhou, tak pak se již o kvadratickou rovnici nejedná.
Základní tvar kvadratické rovnice vypadá následovně:
Hodnoty a, b, c jsou reálná čísla a hodnota a je různá od nuly. Další pojmenování:
Každá kvadratická rovnice lze upravit na základní tvar pomocí ekvivalentních úprav nebo pomocí jiných úprav. Příkladem kvadratické rovnice může být tato rovnice:
Složitější otázka už může být, zda je i toto kvadratická rovnice:
Nikde není vidět x2 a na pravé straně není nula. Pravou stranu vyřešíme jednoduše, odečteme sedmičku, čímž dostaneme tvar
Stále tam nemáme x2. Roznásobíme závorky a dostaneme:
Už tam máme x2. Po sečtení dostaneme konečně základní tvar kvadratické rovnice:
Co následující příklad, jedná se o kvadratickou rovnici? Lze převést do základního tvaru?
Odpovědí je, že nejde. Pokud totiž celou rovnici vynásobíme proměnnou x, abychom se zbavili proměnné ve jmenovateli zlomku, dostaneme:
Nyní už tam máme x3, což v kvadratické rovnici být nemůže.
Existují speciální typy kvadratických rovnic, v závislosti na tom, jakou hodnotu mají koeficienty a, b a c.
Pro další kapitoly je naprosto kritické, abyste zvládali určit jednotlivé koeficienty a, b a c. Začněme nějakým jednoduchým příkladem. Určete koeficienty u rovnice 3x2+4x+7 = 0. Zde je to jednoduché, a = 3, b = 4 a c = 7.
Co například rovnice 3x2−x+2 = 0? Hodnoty a a c jsou jasné, a = 3 a c = 2, ale co b? Chybou by bylo napsat, že b = 1. Představte si, že před tím x je jednička, takto: 3x2−1x+2 = 0. Nyní už by mohlo být více vidět, že b = −1.
Další zajímavý příklad: x2−3 = 0. Tady opět může nastat problém s koeficientem b, ostatní jsou zřejmé: a = 1 a c = −3. Jaká je hodnota koeficientu b? Lineární člen se v této rovnici vůbec nevyskytuje, je to stejné, jako bychom rovnici napsali ve tvaru x2+0x−3 = 0. Takže platí, že b = 0.
Složitější příklad:
V této rovnici jsou dvě zrady. Není tam absolutní člen, takže c = 0. Kvadratický člen je jasný, takže a = 5. Ale co to prokleté b? Můžeme rovnici ještě trochu upravit, vytkneme ze dvou výrazů proměnnou x takto:
Koeficient b je opět to, co je „před“ proměnnou x, takže celá závorka je rovna koeficientu b = (3+π). Podobná rovnice:
První dva koeficienty jsou zřejmé: a = −1 a b = 4. Jaký je absolutní člen? To jsou ty zbývající výrazy, kde není x. Takže platí, že . Nebojte se odmocniny, nekouše, je to normální číslo.
A jaké jsou hodnoty u této rovnice? (x+1)(x+2) = −2x. Jako první musíme rovnici upravit do základního tvaru. Roznásobíme závorky a dostaneme
a nakonec přičteme k rovnici 2x, abychom dostali na pravé straně nulu:
Hodnoty už jsou zřejmé: a = 1, b = 5, c = 2.
Pokud se b = 0 jedná se o ryze kvadratickou rovnici, která se řeší obdobně, jako lineární rovnice. Tato rovnice má tedy základní tvar:
Protože b = 0, tak nám celý lineární člen bx z rovnice vypadne, protože 0x = 0. Rovnici řešíme tak, že nejprve odečteme absolutní člen. Tedy odečteme od rovnice hodnotu c. Tím dostaneme:
Dále vydělíme rovnici číslem a. Dostaneme tvar:
A nakonec celou rovnici odmocníme. Přitom musí platit, že zlomek na pravé straně nesmí být záporný, protože záporné číslo odmocnit nejde. Dostaneme výsledek:
Všimněte si, že dostaneme dva výsledky, jeden kladný a druhý záporný. To bude lépe vidět na příkladu. Vypočítáme si rovnici
Podle postupu jako první odečteme člen c. Pozor na to, že člen c je v tomto případně záporný, takže odečítáme záporné číslo, tedy přičítáme kladné. K celé rovnici tak přičteme +8 (cílem je dostat osmičku na pravou stranu). Dostaneme tvar:
Dále podle postupu vydělíme rovnici číslem a, což je dvojka. Po vydělení dostaneme tvar:
Nyní odmocníme.
Proč je tam i minus dva? Protože minus dva krát minus dva jsou čtyři.
Další specifický případ kvadratické rovnice nastává, když se absolutní člen c rovná nule. Rovnice má základní tvar:
Tento typ rovnice se řeší vytýkáním neznámé:
Zde je již vidět poměrně jasný výsledek. Opět vyjdou dva kořeny rovnice, ale jeden z nich bude vždy roven nule. Celou levou stranu totiž máme ve formě součinu dvou výrazů: x a pak závorku (ax+b). Kdy je tento součin roven nule? Pokud je alespoň jeden z těchto výrazů roven nule. Levá strana je tak rovna nule ve dvou případech:
První výsledek rovnice už tak máme, je to nula. Další získáme, pokud vyřešíme lineární rovnici ax+b = 0. Z článku o lineárních rovnicích víme, že tato rovnice má právě jedno řešení, které je rovno:
Takže už můžeme zapsat výsledek celé kvadratické rovnice ax2+bx = 0:
Příklad:
Vytkneme x:
První řešení je x = 0. Druhé řešení nalezneme vyřeším lineární rovnice 6x+3 = 0:
Zapíšeme výsledek:
Toto byly základní techniky pro specifické typy kvadratických rovnic. Obecná kvadratická rovnice se řeší pomocí diskriminantu. Mezi další typy rovnic patří kvadratická rovnice s parametrem.
Nevíte-li si rady s řešením příkladu, nechte si ho vyřešit odborníky. Nebo se zeptejte na matematickém fóru.