Lomený výraz je zlomek, který má v čitateli i jmenovateli nějaký mnohočlen. Lomený výraz se typicky snažíme zjednodušit na nějaký kratší, hezčí výraz.
Takže ještě jednou, lomený výraz má následující tvar:
Příkladem lomeného výrazu tak může být následující výraz:
Úkolem pak je zjednodušit tento výraz. Při zjednodušování využíváme stejných postupů jako když upravujeme mnohočleny, takže využijeme například vytýkání a různé užitečné vzorce. Další kapitola shrnuje nejpoužívanější úpravy.
Lomený výraz by měl ve jmenovateli obsahovat nějakou proměnnou, například o tomto neříkáme, že se jedná o lomený výraz:
U lomeného výrazu také obvykle určujeme podmínky, za kterých má lomený výraz smysl. U lomeného výrazu totiž platí, že jmenovatel nesmí být roven nule, protože jak víme, nulou se nedělí.
Při úpravě výrazů používáme mnohé techniky, zkusím sepsat nějaký souhrn těch běžných. V prvé řadě je to krácení zlomků. Takže pokud máme v čitateli i jmenovateli výrazy, které mezi sebou jen násobíme, můžeme krátit:
Zde jsme pokrátili proměnnou a. Pokud by zlomek vypadal takto
tak krátit nemůžeme. Jmenovatel je v součtu, takže krácení není povoleno. Často se stane, že sice jmenovatel nebo čitatel zlomku je ve tvaru součtu, ale můžeme v daném výraze něco vytknout a poté už krátit můžeme. Například ve zlomku
máme čitatel ve tvaru součtu, ale můžeme vytknout a a následně pokrátit
Častou úpravou je také rozložení něčeho podle nějakého vzorce. Nahoře jsme měli lomený výraz
Pokud aplikujeme na čitatel vzorec
tak dostaneme nový lomený výraz
a zde už můžeme zkrátit celou závorku (x+1):
Pak samozřejmě různé sčítání a násobení mnohočlenů, úpravy mocnin, sčítání zlomků apod.
Zadání příkladu:
Vidíme, že v čitateli i jmenovateli můžeme vytknout dvojku, kterou pak můžeme následně zkrátit:
V čitateli dále můžeme ještě vytknout trojku:
Celý výraz a+2b můžeme pokrátit a zůstane nám jen trojka:
Podmínky tohoto lomeného výrazu:
Zadání příkladu:
V prvním kroku odečteme zlomky ve vnitřní závorce:
Dále roznásobíme závorku ve jmenovateli. Bystřejší studenti si mohou všimnout, že můžeme aplikovat vzorec a2−b2:
Ve jmenovateli prvního zlomku máme stejný výraz jako v čitateli druhého zlomku a vzhledem k tomu, že tyto zlomky násobíme, můžeme tímto výrazem pokrátit:
Teď musíme aplikovat trochu hrubé práce a roznásobit a sečíst závorky v čitateli a nakonec jednoduše pokrátit:
Podmínky určíme dle zadání. Tam jsou celkem tři zlomky, žádný ze jmenovatelů se nesmí rovnat nule.
Zadání dalšího lomeného výrazu:
Takže jako první opět nudně sečteme a odečteme výrazy v závorkách. První rozdíl bude jednoduchý, protože oba zlomky mají stejného jmenovatele.
roznásobíme a sečteme výrazy v čitatelích:
V prvním zlomku pokrátíme proměnnou b a rozšíříme dvojku o a, abychom ji mohli přičíst k prvnímu zlomku:
Sečteme zlomky v první závorce a v druhém zlomku vytkneme v čitateli a.
Tak, teď můžeme pokrátit a:
Nyní jen vynásobíme výraz vlevo se zlomkem.
Z první závorky vytkneme dvojku:
Teď můžeme zkrátit (1+a) (ve jmenovateli je stejný výraz, jen opačně a+1).
A to je finální zjednodušené lomený výraz, s tímto výrazem už nejde nic rozumného dělat. Podmínky:
Lomené výrazy můžete také vyřešit pomocí algoritmu na dělením mnohočlenů mnohočlenem. Může to být výhodné v případě, kdy nelze použít nějaký klasický prostředek na úpravy výrazů.
Nevíte-li si rady s řešením příkladu, nechte si ho vyřešit odborníky. Nebo se zeptejte na matematickém fóru.