Rovnice roviny
Rovinu můžeme, stejně jako přímku, vyjádřit pomocí několika způsobů. Začneme nejjednodušším, parametrickým vyjádřením roviny.
Parametrické vyjádření roviny
Vzpomeneme si nejdříve na to, jak jsme určovali parametrickou rovnici přímky p. Zvolili jsme si bod A, kterým procházela přímka p a pak směrový vektor
Podobnou úvahou můžeme dojít k rovnici roviny. Na popsání roviny potřebujeme dva různé nenulové vektory, které nejsou kolineární, tj. které nejsou rovnoběžné, a samozřejmě bod A, kterým tato rovina prochází. Vektory nesmí být kolineární proto, aby neležely na jedné přímce. Jedna přímka nám rovinu neurčí, jedna přímka může být obsažena v nekonečně mnoha rovinách.
Můžeme na to jít i jinak — přímku jsme schopni určit pomocí dvou různých bodů A, B. Těmito body nicméně prochází nekonečně mnoho rovin — pokud ale k těmto bodům přidáme ještě jeden bod C, který neleží na přímce AB, pak už jednoznačně definujeme rovinu.
Pokud tak máme tři různé body A, B, C, můžeme sestrojit dva různé vektory
Vidíme, že součtem dvou vektorů můžeme získat vektor, který má souřadnice „mezi“ těmi dvěma vektory. Postupným sčítáním různých násobků vektorů
kde X je nějaký bod roviny. Pro každý bod roviny jsme schopni nalézt takové t a s, aby rovnice platila. Tuto rovnici můžeme ještě rozepsat do soustavy rovnic. Předpokládáme, že X[x, y, z], A[a1, a2, a3],
Příklad
Zjistěte, zda v rovině, která je určena body A[2, 3, 4], B[3, 7, −1], C[−5, 4, 4] leží bod Q[0, 3, 5].
Jako první si sestavíme rovnici roviny. Určíme vektory
Rovina prochází bodem A, takže napíšeme soustavu rovnic:
Nyní zjistíme, jestli touto rovinou prochází bod Q[0, 3, 5]. To uděláme tak, že za x,y,z dosadíme právě čísla 0, 3, 5 a vyřešíme soustavu rovnic. Takže dostáváme soustavu:
Z poslední rovnice můžeme osamostatnit t:
Dosadíme t do druhé rovnice:
A nakonec dosadíme hodnoty t a s do první rovnice, abychom zjistili, jestli rovnice platí:
Rovnice neplatí, celá soustava tak nemá řešení, bod Q[0, 3, 5] není bodem roviny.