Vyjádření proměnné
Jak vyjádřit ze složitějšího vztahu nebo zlomku jednu konkrétní proměnnou. Tato technika se používá obzvláště při práci s různými vzorečky, ve kterých se vyskytuje více proměnných. Ještě v kombinaci s jinými vzorečky můžeme dosáhnout nevídaných výkonů, kdy odvodíme z ničeho vše.
Jednoduché lineární výrazy
Mějme tento vzoreček: ax + b = c. Jak z tohoto imaginárního vzorečku osamostatníme x? Začínáme vždy tak, že všechny výrazy s proměnnou, kterou osamostatňujeme, dáme na levou stranu a zbytek na pravou. Teoreticky je jedno, na které straně co bude, ale zvyklost je mít neznámou, kterou vyjadřujeme, vlevo. Takže nejprve přesuneme b na pravou stranu, tedy k rovnici přičteme −b:
Výrazy s proměnnou máme na jedné straně, ale ještě nám tam vadí to a. Jak se toho elegantně zbavit? Co musíme udělat s výrazem ax, abychom dostali pouze x? Ano, výraz — a tím pádem i celou rovnici — vydělíme a, neboli vynásobíme
Hotovo. Další příklad:
Opět máme osamostatnit x. Výrazy s neznámou již na levé straně máme, takže máme trochu ušetřenou práci. Komplikací ale je, že tam máme dva výrazy s neznámou. Situaci vyřešíme vytýkáním. Z levé strany rovnice vytkneme x a dostaneme:
Když jsme v předchozím příkladě měli výraz ax a chtěli jsme získat jen x, celou rovnici jsme vynásobili
Zlomky
Pokud máme výraz se zlomky, používáme stejné úpravy rovnic, jen musíme dát pozor na to, abychom náhodou nedělili nebo nenásobili nulou. Příklad:
Chceme osamostatnit x. Celou rovnici vynásobíme x — jen musíme dodat předpoklad, že x ≠ 0. To tak jako tak platí, protože v rovnici je zlomek
Při osamostatňování neznámé zkrátka používejte běžné ekvivalentní úpravy rovnic.