✖

Lomené výrazy

Lomený výraz je zlomek, který má v čitateli i jmenovateli nějaký mnohočlen. Lomený výraz se typicky snažíme zjednodušit na nějaký kratší, hezčí výraz.

Základy

Takže ještě jednou, lomený výraz má následující tvar:

mnohočlenmnohočlen

Příkladem lomeného výrazu tak může být následující výraz:

x2−1x+1

Úkolem pak je zjednodušit tento výraz. Při zjednodušování využíváme stejných postupů jako když upravujeme mnohočleny, takže využijeme například vytýkání a různé užitečné vzorce. Další kapitola shrnuje nejpoužívanější úpravy.

Lomený výraz by měl ve jmenovateli obsahovat nějakou proměnnou, například o tomto neříkáme, že se jedná o lomený výraz:

2x+32

U lomeného výrazu také obvykle určujeme podmínky, za kterých má lomený výraz smysl. U lomeného výrazu totiž platí, že jmenovatel nesmí být roven nule, protože jak víme, nulou se nedělí.

Techniky

Při úpravě výrazů používáme mnohé techniky, zkusím sepsat nějaký souhrn těch běžných. V prvé řadě je to krácení zlomků. Takže pokud máme v čitateli i jmenovateli výrazy, které mezi sebou jen násobíme, můžeme krátit:

2a5a=25

Zde jsme pokrátili proměnnou a. Pokud by zlomek vypadal takto

2a+105a≠2+105,

tak krátit nemůžeme. Čitatel je v součtu, takže krácení není povoleno. Často se stane, že sice jmenovatel nebo čitatel zlomku je ve tvaru součtu, ale můžeme v daném výraze něco vytknout a poté už krátit můžeme. Například ve zlomku

5a+6ab2a

máme čitatel ve tvaru součtu, ale můžeme vytknout a a následně pokrátit

5a+6ab2a=a(5+6b)2a=5+6b2.

Častou úpravou je také rozložení něčeho podle nějakého vzorce. Nahoře jsme měli lomený výraz

x2−1x+1.

Pokud aplikujeme na čitatel vzorec

a2−b2=(a+b)(a−b),

tak dostaneme nový lomený výraz

x2−1x+1=(x+1)(x−1)(x+1)

a zde už můžeme zkrátit celou závorku (x + 1):

(x+1)(x−1)(x+1)=x−11=x−1.

Pak samozřejmě různé sčítání a násobení mnohočlenů, úpravy mocnin, sčítání zlomků apod.

První příklad

Zadání příkladu:

6a+12b2a+4b

Vidíme, že v čitateli i jmenovateli můžeme vytknout dvojku, kterou pak můžeme následně zkrátit:

6a+12b2a+4b=2(3a+6b)2(a+2b)=3a+6ba+2b

V čitateli dále můžeme ještě vytknout trojku:

3a+6ba+2b=3(a+2b)a+2b

Celý výraz a + 2b můžeme pokrátit a zůstane nám jen trojka:

3(a+2b)a+2b=31=3

Podmínky tohoto lomeného výrazu:

a+2b≠0

Druhý příklad

Zadání příkladu:

(x+1x+2−x−1x−2)⋅x2−42x

V prvním kroku odečteme zlomky ve vnitřní závorce:

(x+1)(x−2)−(x−1)(x+2)(x+2)(x−2)⋅x2−42x

Dále roznásobíme závorku ve jmenovateli. Bystřejší studenti si mohou všimnout, že můžeme aplikovat vzorec a2 − b2:

(x+1)(x−2)−(x−1)(x+2)x2−4⋅x2−42x

Ve jmenovateli prvního zlomku máme stejný výraz jako v čitateli druhého zlomku a vzhledem k tomu, že tyto zlomky násobíme, můžeme tímto výrazem pokrátit:

(x+1)(x−2)−(x−1)(x+2)1⋅12x=(x+1)(x−2)−(x−1)(x+2)2x

Teď musíme aplikovat trochu hrubé práce a roznásobit a sečíst závorky v čitateli a nakonec jednoduše pokrátit:

x2−2x+x−2−(x2+2x−x−2)2x=x2−2x+x−2−x2−2x+x+22x=

=−2x2x=−11=−1

Podmínky určíme dle zadání. Tam jsou celkem tři zlomky, žádný ze jmenovatelů se nesmí rovnat nule.

x≠2x≠−2x≠0

Třetí příklad

Zadání dalšího lomeného výrazu:

(a+bab−a−bab+2)⋅(aa+1−ab+1)

Takže jako první opět nudně sečteme a odečteme výrazy v závorkách. První rozdíl bude jednoduchý, protože oba zlomky mají stejného jmenovatele.

((a+b)−(a−b)ab+2)⋅(a(b+1)−(a+1)a(a+1)(b+1))

roznásobíme a sečteme výrazy v čitatelích:

(2bab+2)⋅(ab+a−a2−a(a+1)(b+1))

V prvním zlomku pokrátíme proměnnou b a rozšíříme dvojku o a, abychom ji mohli přičíst k prvnímu zlomku:

(2a+2aa)⋅ab−a2(a+1)(b+1)

Sečteme zlomky v první závorce a v druhém zlomku vytkneme v čitateli a.

2+2aa⋅a(b−a)(a+1)(b+1)

Tak, teď můžeme pokrátit a:

2+2aa⋅a(b−a)(a+1)(b+1)=(2+2a)b−a(a+1)(b+1)

Nyní jen vynásobíme výraz vlevo se zlomkem.

(2+2a)(b−a)(a+1)(b+1)

Z první závorky vytkneme dvojku:

2(1+a)(b−a)(a+1)(b+1)

Teď můžeme zkrátit (1 + a) (ve jmenovateli je stejný výraz, jen opačně a + 1).

2(b−a)b+1

A to je finální zjednodušený lomený výraz, s tímto výrazem už nejde nic rozumného dělat. Podmínky:

ab≠0→a,b≠0a≠−1b≠−1

Dělení mnohočlenů

Lomené výrazy můžete také vyřešit pomocí algoritmu dělení mnohočlenů mnohočlenem. Může to být výhodné v případě, kdy nelze použít nějaký klasický prostředek na úpravy výrazů.