Normálový vektor přímky
Normálový vektor přímky p je vektor, který je kolmý k přímce p a jeho souřadnice vychází z obecné rovnice přímky.
Motivace
Máme přímku p, která prochází body A[0, 1], B[2, 5]. Přímka odpovídá grafu funkce y = 2x + 1, takže obecná rovnice přímky má tvar −2x + y − 1 = 0. Obrázek:
Obecná rovnice má obecný tvar ax + by + c = 0, v našem případě tak pro rovnici −2x + y − 1 = 0 platí a = −2, b = 1, c = −1. Jaký geometrický význam mají parametry a, b? Zkusíme si schválně jen tak pro zábavu nakreslit do obrázku vektor
Poměrně jasně vidíme, že tento vektor je kolmý k přímce p. Není to náhoda, pokud bychom vzali jakoukoliv obecnou rovnici přímky ax + by + c = 0, tak vektor (a, b) by byl kolmý k této přímce. Takovému vektoru říkáme normálový vektor přímky p.
Vlastnosti normálového vektoru
Z vlastností skalárního součinu vektorů víme, že skalární součin dvou vektorů je nulový právě tehdy, když jsou na sebe vektory kolmé. Protože směrový vektor přímky p je rovnoběžný s přímkou p, tak to znamená, že jakýkoliv směrový vektor přímky p je kolmý k normálovému vektoru. Pokud spočítáme směrový vektor z úsečky
Zakresleno v obrázku:
Když si trochu pohrajeme se skalárním součinem dvou vektorů, který je pro připomenutí definovaný jako
tak zjistíme, že máme-li reálná čísla a, b, pak skalární součin vektorů (a, b) a (−b, a) a vektorů (a, b) a (b, −a) nám vždy vyjde nula:
A teď se vraťme k přímce p dané obecnou rovnicí ax + by + c = 0 a k normálovému vektoru (a,b), který je kolmý k této přímce. Ale počkat! Přece díky předchozí vlastnosti víme, že vektory (−b, a) a (b, −a) mají s normálovým vektorem nulový skalární součin, takže vektory (−b, a) a (b, −a) musí být kolmé k normálovému vektoru! A protože normálový vektor je kolmý k přímce, tak vektor kolmý k tomuto vektoru musí být naopak rovnoběžný s původní přímkou p! Mazec!
Můžeme si do obrázku zakreslit vektory
Určení obecné rovnice přímky z normálového vektoru a bodu
Už víme, že obecnou rovnici přímky můžeme celkem snadno vyjádřit z parametrické rovnice. Pokud známe normálový vektor
Zbývá nám dopočítat koeficient c. Tato rovnice popisující přímku p musí platit pro všechny body, které na přímce p leží. Což znamená, že když za x, y dosadíme souřadnice bodu, který leží na přímce p, rovnice musí být platná. Stačí tak dosadit bod A, kterým přímka p jistě prochází. Bod A má souřadnice A[5, 13], takže do rovnice 4x − 6y + c = 0 dosadíme x = 5, y = 13:
Celá obecná rovnice přímky p má tak tvar
Dva směrové vektory přímky p jsou
Odkazy a zdroje
Kapitoly: Parametrické vyjádření přímky, Obecná rovnice přímky, Normálový vektor přímky, Směrnicový tvar přímky, Rovnice přímky v prostoru