✖

Obecná rovnice přímky

Obecnou rovnici přímky získáme z parametrické rovnice přímky tak, že odstraníme parametr t.

Motivace

Vzpomínáte si na lineární funkci? Ta má jako svůj graf právě přímku. Základní tvar lineární funkce je přitom y = ax + b. Podívejme se na přímku p, která prochází body A[0, 3], B[2, 7]:

Přímka procházející body A a B

Určíme lineární funkci, která má za graf právě tuto přímku p. Tato lineární funkce má tvar y = ax + b, přitom to, že přímka prochází bodem A[0, 3] nám říká, že v bodě x1 = 0 má funkce funkční hodnotu y1 = 3. Musí tak platit rovnice a · 0 + b = 3. Protože přímka prochází bodem B[2, 7], má funkce v bodě x2 = 2 funkční hodnotu y2 = 7, musí zároveň platit rovnice a · 2 + b = 7. My hledáme koeficienty a, b. Vzniká nám soustava rovnic:

a⋅0+b=3a⋅2+b=7

Z první rovnice a · 0 + b = 3 můžeme snadno získat koeficient b, který je tak roven b = 3. Tento výsledek dosadíme do druhé rovnice, tedy do rovnice a · 2 + b = 7 dosadíme za b číslo tři:

a⋅2+b=7a⋅2+3=7a⋅2=4a=2

A máme oba koeficienty: a = 2, b = 3. Funkce, která popisuje předchozí přímku, má tvar y = 2x + 3. Když za x dosadíme x = 1, dostáváme y = 2 + 3 = 5, což souhlasí s grafem přímky. Tvar y = 2x + 3 můžeme ještě přepsat tak, aby na pravé straně byla nula, tj. přičteme k rovnici −(2x + 3). Tím získáme rovnici:

y−2x−3=0

Tato rovnice se nazývá obecná rovnice přímky.

Definice obecné rovnice přímky

Předchozí postup je mírně složitý a navíc není použitelný v případě, kdy je přímka rovnoběžná s osou y, tj. když je vertikální, protože taková přímka nepopisuje žádnou funkci. Obecnou rovnici přímky proto zavedeme ještě jiným způsobem. Řekneme, že každá lineární rovnice tvaru

ax+by+c=0,

kde a,b,c ∈ ℝ a alespoň jedno z čísel a,b ≠ 0, je rovnice přímky v rovině. Přitom každou přímku v rovině lze vyjádřit v tomto tvaru. Tuto rovnici pak nazýváme obecnou rovnicí přímky. Můžeme ji jednoduše zjistit z parametrického tvaru přímky. Máme-li přímku popsanou parametrickou rovnicí

x=a1+t⋅u1y=a2+t⋅u2,

zjistíme obecnou rovnici tak, že z parametrické rovnice odstraníme parametr t. Příklad: držme se předchozí přímky dané body A[0, 3], B[2, 7]. Zjistíme směrový vektor u→ z orientované úsečky AB→.

u→=(u1,u2)=B−A=[2,7]−[0,3]=[2,4]

Můžeme si znovu prohlédnout přímku p se směrovým vektorem u→:

Přímka p se směrovým vektorem \vec{\mathbf{u}}

Vyjádříme parametrickou rovnici vzhledem k bodu A a vektoru u→:

x=0+t⋅2y=3+t⋅4

Abychom dostali obecnou rovnici, musíme tyto dvě rovnice sečíst tak, abychom vyrušili parametr t. Jako první tak vynásobíme první rovnici −2, druhou nezměníme:

−2x=0−t⋅4y=3+t⋅4

A teď obě rovnice sečteme, čímž získáme jednu rovnici:

y−2x=3+t⋅4−t⋅4y−2x=3y−2x−3=0

Toto je výsledná obecná rovnice přímky p. Vidíme, že jsme získali úplně stejnou rovnici jako v předchozím postupu.

K čemu je obecná rovnice přímky

Obecná rovnice nám určuje všechny body, které tvoří přímku. Pokud do obecné rovnice ve tvaru ax + by + c = 0 dosadíme za neznámé x,y taková reálná čísla, aby rovnice platila, pak [x,y] je bodem této přímky. Vraťme se k předchozí přímce popsané obecnou rovnicí y − 2x − 3 = 0. Pokud za x,y dosadíme hodnoty x = 1, y = 5, získáme rovnici:

5−2⋅1−3=05−2−3=00=0

To znamená, že bod [1, 5] leží na přímce. Když zkusíme dosadit x = 2, y = 3, získáme rovnici:

3−2⋅2−3=?03−4−3=?0−4≠0

Rovnice neplatí, bod [2, 3] neleží na přímce p. Můžeme si to i zkontrolovat na obrázku:

Modře zvýrazněné hledané body

Vertikální přímka

Už jsme nakousli, že obecnou rovnici vertikální přímky p bychom nemohli získat pomocí postupu popsaného v první kapitole, protože vertikální přímka nepopisuje žádnou funkci. Nicméně i taková přímka má svou obecnou rovnici, kterou získáme postupem uvedeným v předchozí kapitole.

Ukážeme si to na přímce, která prochází body A[4, 2], B[4, 8]. Směrový vektor u→ má tvar:

u→=(u1,u2)=B−A=[4,8]−[4,2]=[0,6]

Obrázek:

Přímka p a směrový vektor

Parametrická rovnice vzhledem k bodu A a směrovému vektoru u→ by vypadala takto:

x=4+t⋅0y=2+t⋅6

Nyní bychom měli odstranit parametr t. Nicméně první rovnice nám už ušetřila práci, v první rovnici žádný parametr t není, respektive je vždy nulový, takže můžeme celou tuto rovnici použít jako obecnou rovnici přímky p. Přímka p tak má obecnou rovnici

x−4=0

Tedy koeficienty a,b,c v rovnici ax + by + c = 0 se rovnají a = 1, b = 0, c = −4.

Horizontální přímka

Ukážeme si ještě jeden příklad, s horizontální přímkou, která prochází body A[2, 1], B[5, 1]. Směrový vektor u→ bude roven:

u→=(u1,u2)=B−A=[5,1]−[2,1]=[3,0]

Obrázek:

Přímka p a její směrový vektor \vec{\mathbf{u}}

Parametrická rovnice přímky vzhledem k bodu A by vypadala takto:

x=2+t⋅3y=1+t⋅0

Opět vidíme, že nemusíme eliminovat parametr t, protože ve druhé rovnici je nulový. Můžeme tak použít přímo druhou rovnici jako obecnou rovnici přímky p:

y−1=0

Odkazy a zdroje

Kapitoly: Parametrické vyjádření přímky, Obecná rovnice přímky, Normálový vektor přímky, Směrnicový tvar přímky, Rovnice přímky v prostoru