✖

Binomické rozdělení

Vezměte si test s pěti otázkami. U každé otázky jsou čtyři možnosti a právě jedna z nich je správná. Na test jste se vůbec neučili, a tak u každé otázky jen tipujete. S jakou pravděpodobností trefíte právě dvě otázky? Právě k tomuhle slouží binomické rozdělení.

S jednou otázkou by to byla hračka. Ze čtyř možností je jedna správná, takže ji trefíme s pravděpodobností 14 a netrefíme s pravděpodobností 34. Háček je v tom, že otázek je pět a my chceme, aby se dvě povedly a tři ne.

Jedno konkrétní pořadí

Nejdřív se zaměříme na jedno konkrétní pořadí. Řekněme, že trefíme první dvě otázky a zbylé tři pokazíme. Zapíšeme si to jako UUNNN, kde U znamená úspěch, tedy správnou odpověď, a N neúspěch, tedy špatnou.

Otázky na sobě nezávisí — to, že jsme trefili první otázku, druhé otázce nijak nepomůže ani neuškodí. Můžeme tedy vynásobit pravděpodobnosti jednotlivých otázek:

P(UUNNN)=14⋅14⋅34⋅34⋅34

Opakující se činitele sbalíme do mocnin:

P(UUNNN)=(14)2⋅(34)3

Umocníme:

P(UUNNN)=116⋅2764=271024

Jenže tohle je jen jedna z možností. Dvě správné odpovědi se nám mohou objevit i v pořadí UNUNN, NNNUU a tak dále. Každé takové pořadí má stejnou pravděpodobnost 271024, protože v něm najdeme opět dvakrát 14 a třikrát 34, jen v jiném pořadí, a na pořadí činitelů při násobení nezáleží.

A kolik takových pořadí vlastně existuje? Z pěti otázek vybíráme dvě, které budou správně, a nezáleží na tom, v jakém pořadí je vybereme. To jsou přesně kombinace:

(52)=5!3!⋅2!=10

Existuje tedy deset různých pořadí a každé má pravděpodobnost 271024. Jednotlivá pořadí se navzájem vylučují, takže jejich pravděpodobnosti sečteme, neboli vynásobíme deseti:

P(právě dvě správné)=10⋅271024=2701024≐0,26

Při tipování tedy trefíte právě dvě otázky s pravděpodobností zhruba 26 %. Lákavé je spočítat jen (14)2⋅(34)3 a na těch deset pořadí zapomenout. Výsledek by byl desetkrát menší, než má být.

Vzorec

Tentýž postup zvládne libovolný počet otázek i libovolnou pravděpodobnost. Obecně se každé otázce říká pokus a správné odpovědi úspěch. Počet úspěchů si označíme jako náhodnou veličinu X (neboli náhodnou proměnnou) a binomické rozdělení je pak rozdělení pravděpodobnosti této veličiny. Pokud hledáte jen vzorec, pravděpodobnost, že z n pokusů bude úspěšných právě k, vypočítáte jako

P(X=k)=(nk)⋅pk⋅(1−p)n−k,

kde p je pravděpodobnost úspěchu v jednom pokusu. Mocnina pk odpovídá k úspěchům, mocnina (1 − p)n − k zbylým n − k neúspěchům a kombinační číslo (nk) udává, v kolika pořadích se to může stát.

Náš test má n = 5, k = 2 a p=14. Dosadíme:

P(X=2)=(52)⋅(14)2⋅(34)3=2701024

Vyšlo to stejně jako předtím — vzorec je vlastně jen zkrácený zápis postupu z předchozího oddílu.

Pozor, vzorec se hodí jen za určitých podmínek. Musí platit čtyři věci:

  • počet pokusů n je předem daný,
  • pokusy jsou na sobě nezávislé,
  • ve všech pokusech je stejná pravděpodobnost úspěchu p,
  • každý pokus má jen dva výsledky: úspěch, nebo neúspěch.

Tipování v testu všechny čtyři podmínky splňuje. Jakmile byste ale u některých otázek odpověď znali, pravděpodobnost úspěchu by se mezi otázkami lišila a vzorec by přestal platit.

Alespoň

V praxi nás často nezajímá „právě dvě“, ale „alespoň jedna“. Jaká je pravděpodobnost, že tipováním trefíme alespoň jednu otázku? Šlo by to tak, že spočítáme P(X = 1), P(X = 2) až P(X = 5) a všechno sečteme. Rychlejší cesta vede přes doplňkový jev. Opakem „alespoň jedna správně“ je „všechno špatně“. Nic netrefit znamená netrefit pětkrát po sobě:

P(X=0)=(34)5=2431024

Výsledek odečteme od jedničky:

P(X≥1)=1−(34)5=1−2431024=7811024

Alespoň jednu otázku trefíme s pravděpodobností asi 76 %. Zní to nadějně, jenže s jednou správnou odpovědí z pěti test nenapíšete.

Předpokládejme, že na úspěšné složení testu potřebujeme alespoň tři správné odpovědi. Doplněk by nám tu nepomohl, i ten by měl tři členy, proto sečteme tři případy přímo. Nejdřív tři správně:

P(X=3)=(53)⋅(14)3⋅(34)2=10⋅164⋅916=901024

Čtyři správně:

P(X=4)=(54)⋅(14)4⋅34=5⋅1256⋅34=151024

Nakonec všech pět správně:

P(X=5)=(14)5=11024

Sečteme:

P(X≥3)=90+15+11024=1061024≐0,10

Tipováním test zvládneme s pravděpodobností zhruba 10 %. Učit se tedy má smysl.

Když stejným vzorcem spočítáme i P(X=1)=4051024, máme všech šest možností a můžeme si je nakreslit. Nad každým sloupcem je čitatel zlomku, jmenovatel je vždy 1024. Červené sloupce za čárkovanou čarou odpovídají případům, kdy testem projdeme:

Pravděpodobnost, že tipováním trefíme právě k otázek z pěti, nad sloupci čitatele zlomků se jmenovatelem 1024

Teď si můžeme zkontrolovat, jestli jsme se nepřepočítali. Všechny čitatele musí dát dohromady 1024, protože některý počet správných odpovědí nastane určitě:

243+405+270+90+15+1=1024

Sedí. Graf také ukazuje, že nejčastěji trefíme jednu otázku. V průměru trefíme n⋅p=5⋅14=1,25 otázky, což je přesně to, co bychom čekali: čtvrtinu z pěti.

Kapitoly: Pravděpodobnost, Doplňkový jev, Binomické rozdělení, Podmíněná pravděpodobnost, Pravděpodobnost výhry ve Sportce, Pravděpodobnost výhry v Eurojackpotu