✖

Goniometrické nerovnice

Goniometrická nerovnice vypadá jako goniometrická rovnice, jen místo rovnítka má <, >, ≤ nebo ≥. Vezměme třeba tuhle:

sin⁡x>12

Hledáme všechna x, pro která je sinus větší než jedna polovina. Část práce máme za sebou. Rovnici sin⁡x=12 jsme vyřešili v článku o goniometrických rovnicích a na jedné otočce nám vyšla dvě řešení: π6 a 5π6. Ta dvě čísla fungují jako hranice. Někde mezi nimi je sinus větší než polovina, jinde menší. Zbývá zjistit kde.

Na jednotkové kružnici

Nejsnáz to uvidíme na jednotkové kružnici. Sinus úhlu je y-ová souřadnice bodu na kružnici, takže nerovnice sin⁡x>12 se vlastně ptá: které body kružnice leží nad přímkou y=12?

Body jednotkové kružnice nad přímkou y = \frac{1}{2} tvoří červený oblouk

Modrá přímka protne kružnici ve dvou bodech, které odpovídají úhlům π6 a 5π6. Nad přímkou leží jen červený oblouk mezi nimi. Dokud se rameno úhlu otáčí proti směru hodinových ručiček od π6 k 5π6, je sinus větší než polovina. Jakmile oblouk opustí, spadne pod ni.

Krajní body do řešení nepatří, proto jsou na obrázku prázdná kolečka. V nich se sinus rovná přesně 12, a my chceme ostře větší. Na jedné otočce nám tak vyjde otevřený interval

(π6,5π6).

Jenže sinus je periodická funkce s periodou 2π: po každé celé otočce se všechno opakuje. Proto k oběma koncům přičteme 2kπ a dostaneme výsledek

x∈(π6+2kπ,5π6+2kπ),

kde k ∈ ℤ. Pro k = 0 je to oblouk z obrázku, pro k = 1 tentýž oblouk posunutý o otočku, tedy interval (13π6,17π6). Řešením je nekonečně mnoho intervalů, které jsou od sebe vzdálené vždy o 2π.

Pro jistotu si to ověříme. Zkusme x=π2, které v intervalu leží. Platí sin⁡π2=1 a jednička je opravdu větší než polovina. Naopak x = π v intervalu neleží a sin π = 0, což větší než polovina není. Výsledek tedy sedí.

Interval přes nulu

Pojďme na kosinus:

cos⁡x>12

Kosinus je x-ová souřadnice bodu na kružnici, takže hledáme body napravo od svislé přímky, která protíná vodorovnou osu v bodě 12. Rovnice cos⁡x=12 má na první otočce rovněž dvě řešení, π3 a 5π3 (π3 je 60° z tabulkových hodnot, 5π3 je souměrný bod pod osou x). Oblouk napravo od přímky začíná v bodě 5π3 dole, vede přes nulu a končí nahoře v bodě π3.

A tady je velké pokušení napsat

(5π3,π3).

Zrada. Levý konec intervalu musí být menší než pravý, jenže 5π3 je větší než π3. Takový interval je prázdný, neexistuje číslo, které by bylo zároveň větší než 5π3 a menší než π3.

Oprava je jednoduchá. Místo 5π3 vezmeme tentýž bod kružnice o otočku zpátky:

5π3−2π=−π3.

Úhel −π3 ukazuje na kružnici na stejné místo jako 5π3, jen se k němu dostaneme otáčením po směru hodinových ručiček. Levý konec je nyní menší než pravý a výsledek zní

x∈(−π3+2kπ,π3+2kπ),

kde k ∈ ℤ. Dobře je to vidět i na grafu kosinu:

Graf funkce \cos x a přímka y = \frac{1}{2}, červeně úseky, kde \cos x > \frac{1}{2}

Červený úsek kolem nuly odpovídá přesně intervalu pro k = 0. Úsek vpravo, který začíná v 5π3, je jeho kopie pro k = 1, tedy (5π3,7π3). I to je správný zápis, jen s jiným k. Chybný je až ten, ve kterém se konce prohodí.

Tangens

Poslední příklad:

tan⁡x≥1

Tangens se rovná jedné pro x=π4. Na každé své větvi graf tangensu pořád roste, takže pro o něco větší x je tangens větší než jedna. Roste ale jen do π2, kde uteče do nekonečna, a za ním začíná znovu od minus nekonečna. Na jedné větvi grafu tedy nerovnici splňuje všechno od π4 až k π2.

Tady se běžně chybuje dvakrát. První chyba je v periodě. Tangens se neopakuje po 2π jako sinus, ale už po π. Kdo ze zvyku přičte 2kπ, přijde o polovinu řešení, třeba o x=5π4, kde je tangens taky roven jedné.

Druhá číhá na pravém konci. Levý konec π4 do řešení patří, protože nerovnice je neostrá a tan⁡π4=1 ji splňuje. Pravý konec π2 ale nepatří nikdy, ani u neostré nerovnice. Tangens tam totiž není definovaný, takže nemůže být větší ani roven jedné. Chybou by bylo napsat uzavřený interval ⟨π4,π2⟩ jen proto, že je v zadání ≥.

Správně tedy vychází

x∈⟨π4+kπ,π2+kπ),

kde k ∈ ℤ. Pro kontrolu dosadíme x=π3, které leží v intervalu pro k = 0. Platí tan⁡π3=3≐1,73, což je víc než jedna.