✖

Logaritmické rovnice

Logaritmická rovnice je rovnice, ve které se neznámá obvykle schovává v argumentu logaritmu. Nejjednodušší vypadá třeba takto:

log2⁡x=3

Logaritmus je exponent, na který musíme umocnit základ, abychom dostali argument. Rovnice se tedy ptá: na co musíme umocnit dvojku, abychom dostali x? Na třetí. Takže

x=23=8.

Totéž ukáže i graf. Hledáme místo, kde graf funkce y = log2 x protne vodorovnou přímku y = 3:

Graf funkce y=\log_2 x protíná přímku y=3 v jediném bodě, a to nad číslem x=8

Funkce log2 x je rostoucí, takže přímku protne jen jednou a rovnice má jediné řešení. V tom je celé tajemství logaritmických rovnic: všechno se snažíme převést na tvar, kde je na jedné straně jeden logaritmus a na druhé číslo nebo také jeden logaritmus. Je to podobný trik jako u exponenciálních rovnic, kde jsme hledali stejné základy.

Podmínky

Logaritmus umí jen kladná čísla. Kolik je log2(−4)? Na co umocnit dvojku, aby vyšlo −4? Na nic, mocnina dvojky je vždycky kladná. Z toho plyne, že argument každého logaritmu v rovnici musí být kladný.

Úpravy, které s logaritmy budeme dělat, ale nejsou vždycky ekvivalentní a tuhle podmínku umí potichu ztratit. Pak vyjde kořen, pro který původní rovnice vůbec nedává smysl. Typická chyba: rovnici mechanicky vypočítat, opsat všechny kořeny a nezkontrolovat, jestli se do logaritmu vůbec smí dosadit.

Bránit se tomu můžeme dvěma způsoby:

  • na začátku určit podmínky, tedy definiční obor rovnice, a na konci vyřadit kořeny, které do něj nepatří,
  • nebo na konci udělat zkoušku a každý kořen dosadit do původní rovnice.

Zkouška je jistější, protože odhalí i obyčejnou chybu v počítání. U logaritmických rovnic navíc bývá krátká, takže se vyplatí pokaždé.

Odlogaritmování

Pokud se podaří rovnici upravit na tvar

loga⁡f(x)=loga⁡g(x),

kde jsou na obou stranách logaritmy o stejném základu, můžeme je jednoduše „škrtnout“ a řešit rovnici

f(x)=g(x).

Smí se to proto, že logaritmus je pro základ větší než jedna rostoucí a pro menší klesající, takže stejnou hodnotu dává jen pro stejný argument. Tomuto kroku se říká odlogaritmování. Pozor ale: škrtat se smí, až když je na každé straně jediný logaritmus a nic dalšího. Z rovnice log x + log 3 = log 12 škrtnutím nevznikne x + 3 = 12. Levou stranu je nejdřív potřeba slepit do jednoho logaritmu, jak si ukážeme v další části, a teprve pak vyjde x = 4.

Teď si to vyzkoušíme na příkladu:

log⁡(2x+3)=log⁡(x+7)

Připomeňme, že log bez základu znamená dekadický logaritmus, tedy logaritmus o základu deset. Základ je na obou stranách stejný, takže odlogaritmujeme a zbytek je obyčejná lineární rovnice:

2x+3=x+7/−xx+3=7/−3x=4

Zkouška: vlevo vyjde log(2 · 4 + 3) = log 11, vpravo log(4 + 7) = log 11. Sedí, oba argumenty jsou kladné, takže řešením je x = 4.

Věty o logaritmech

Často stojí na jedné straně logaritmů víc. Pak je musíme pomocí vět o logaritmech slepit do jednoho. Podívejme se na rovnici

log2⁡x+log2⁡(x−2)=3.

Nejdřív podmínky. Musí platit x>0 a zároveň x − 2>0, tedy dohromady x>2.

Součet logaritmů o stejném základu je logaritmus součinu, loga u + loga v = loga(u · v), pokud jsou u i v kladné. Levou stranu tedy slepíme:

log2⁡(x(x−2))=3

Teď jsme zase na začátku: na levé straně jeden logaritmus, na pravé číslo, takže stačí použít definici:

x(x−2)=23

Závorku roznásobíme a osmičku převedeme na levou stranu:

x2−2x−8=0

Tohle už je kvadratická rovnice. Levou stranu rozložíme na součin (x − 4)(x + 2) = 0, což dává dva kořeny:

x1=4,x2=−2

Zrada. Číslo −2 podmínku x>2 nesplní, do původní rovnice ho dosadit nejde, protože log2(−2) neexistuje. Odkud se tam vzalo? Ze slepení logaritmů. Výraz x(x − 2) má pro x = −2 hodnotu osm, je tedy kladný, takže upravená rovnice s ním problém nemá. Ta původní ale ano. Slepením logaritmů jsme rovnici rozšířili o čísla, pro která ta původní nedává smysl.

Zkouška pro x = 4: log2 4 + log2 2 = 2 + 1 = 3. Sedí, takže rovnice má jediné řešení, x = 4.

Substituce

Někdy se v rovnici objeví logaritmus na druhou:

log2⁡x−3log⁡x+2=0

Zápis log2 x znamená (log x)2, tedy nejdřív logaritmus a až potom druhá mocnina, ne log(x2). Podmínka je jen x>0.

Na první pohled to vypadá hrozivě, ale zblízka je to převlečená kvadratická rovnice. Zavedeme substituci a = log x:

a2−3a+2=0

Rozložíme na (a − 1)(a − 2) = 0, takže a = 1 nebo a = 2. Ještě nejsme hotovi, hledáme přece x, ne a. Vrátíme se tedy k substituci:

log⁡x=1⇒x=101=10

log⁡x=2⇒x=102=100

Oba kořeny jsou kladné, takže podmínku splňují. Zkouška pro x = 100: log 100 = 2, takže 22 − 3 · 2 + 2 = 4 − 6 + 2 = 0. Pro x = 10 vyjde 1 − 3 + 2 = 0. Rovnice má dvě řešení, x = 10 a x = 100.