✖

Rovnice kružnice

Kružnice je tvořená všemi body roviny, které mají od středu S stejnou vzdálenost r. Rovnice kružnice je tatáž věta, jen zapsaná souřadnicemi: bod X[x, y] leží na kružnici právě tehdy, když je od středu S[m, n] vzdálený přesně r. A vzdálenost dvou bodů nám spočítá Pythagorova věta.

Kružnice se středem S, bodem X a pravoúhlým trojúhelníkem s přeponou r

Spojíme střed S s bodem X a dokreslíme vodorovnou a svislou odvěsnu, čímž vznikne pravoúhlý trojúhelník. Vodorovná odvěsna má délku x − m, svislá y − n a přepona je poloměr r. Podle Pythagorovy věty tedy platí

(x−m)2+(y−n)2=r2.

Kdyby bod X ležel vlevo nebo pod středem, vyšel by rozdíl x − m nebo y − n záporný. Nevadí to, protože druhá mocnina záporná nikdy není. Kdo zná velikost vektoru, pozná tu stejný vzorec: levá strana je druhá mocnina velikosti vektoru SX→.

Rovnici vyhovují souřadnice všech bodů kružnice, a jen jich. Bod, který leží uvnitř kružnice, má od středu vzdálenost menší než r, a levá strana mu tedy vyjde menší než r2. U bodu venku to dopadne naopak.

Středový tvar

Rovnici

(x−m)2+(y−n)2=r2

říkáme středový tvar rovnice kružnice. Je to nejpohodlnější tvar, protože z něj hned vidíme střed S[m, n] i poloměr r.

Zkusíme si sestavit rovnici kružnice se středem S[2, −1] a poloměrem r = 3. Dosadíme m = 2, n = −1 a r = 3:

(x−2)2+(y−(−1))2=32

Minus minus jedna je plus jedna a tři na druhou je devět:

(x−2)2+(y+1)2=9

Právě tady se dělá nejvíc chyb. Střed S[2, −1] má v rovnici znaménka obráceně: dvojka se objeví jako −2, minus jednička jako +1. Kdo napíše (x + 2)2 + (y − 1)2 = 9, dostane kružnici se středem [−2, 1], tedy úplně jinde. Stejná past číhá i při čtení: z rovnice (x + 5)2 + (y − 3)2 = 16 vyčteme střed S[−5, 3], ne [5, −3]. A třetí záludnost: vpravo je r2, ne r. Tahle kružnice má poloměr 16=4, ne šestnáct.

Nejjednodušší je kružnice se středem v počátku [0, 0]. Obě závorky se zjednoduší a zbude rovnice x2 + y2 = r2.

Kružnice daná průměrem

Často nám zadání střed ani poloměr rovnou neprozradí. Například máme najít kružnici, jejímž průměrem je úsečka AB, kde A[−1, 2] a B[5, −6].

Kružnice s průměrem AB a středem S

Střed kružnice leží přesně uprostřed průměru, takže je zároveň středem úsečky AB. Jeho souřadnice dostaneme jako průměry souřadnic bodů A a B:

S=[−1+52,2+(−6)2]=[42,−42]=[2,−2]

Poloměr je polovina průměru, takže nejdřív spočítáme délku úsečky AB. Rozdíly souřadnic jsou 5 − (−1) = 6 a −6 − 2 = −8. A použijeme Pythagorovu větu:

|AB|=62+(−8)2=36+64=100=10

Průměr je deset, poloměr je tedy r = 5. Chybou by bylo dosadit za poloměr celou délku |AB|, kružnice by pak byla dvakrát větší. Dosadíme do středového tvaru:

(x−2)2+(y+2)2=25

Zkoušku uděláme dosazením bodu A: (−1 − 2)2 + (2 + 2)2 = 9 + 16 = 25. Sedí, bod A na kružnici leží.

Obecný tvar

Když ve středovém tvaru roznásobíme závorky, dostaneme obecný tvar rovnice kružnice. Vyjdeme z první kružnice (x − 2)2 + (y + 1)2 = 9 a umocníme obě závorky podle vzorců (a − b)2 = a2 − 2ab + b2 a (a + b)2 = a2 + 2ab + b2:

(x−2)2+(y+1)2=9x2−4x+4+y2+2y+1=9

Členy seřadíme a devítku převedeme doleva, ať vpravo zůstane nula:

x2+y2−4x+2y+4+1−9=0

Sečteme čísla:

x2+y2−4x+2y−4=0

Pořád jde o tutéž kružnici, jen v jiném zápisu. Obecný tvar se píše jako x2 + y2 + ax + by + c = 0. Všimněte si, že u x2 i y2 je stejné číslo a člen x · y chybí. Podle toho kružnici obvykle poznáme, jistotu ale dá až převod zpátky na středový tvar. Rovnice x2 + 4y2 = 4 už kružnici nepopisuje, je to elipsa.

Z obecného tvaru střed ani poloměr na první pohled nevyčteme, takže ho musíme umět převést zpátky.

Z obecného tvaru zpátky

Máme rovnici x2 + y2 + 6x − 8y = 0 a chceme zjistit, kde má střed a jaký je její poloměr. Použijeme doplnění na čtverec, zvlášť pro x a zvlášť pro y. Nejprve seskupíme členy podle proměnné:

(x2+6x)+(y2−8y)=0

Polovina šestky je tři, jenže (x + 3)2 = x2 + 6x + 9, takže jsme přidali devítku navíc a musíme ji zase odečíst. Proto x2 + 6x = (x + 3)2 − 9. Polovina z minus osmičky je minus čtyři, takže y2 − 8y = (y − 4)2 − 16. Dosadíme:

(x+3)2−9+(y−4)2−16=0

Převedeme čísla na pravou stranu:

(x+3)2+(y−4)2=25

Hotovo, tohle je středový tvar. Pozor na znaménka, střed je S[−3, 4] a poloměr r=25=5. Původní rovnice neměla žádné číslo bez proměnné, a proto jí vyhovuje bod [0, 0], a kružnice tedy prochází počátkem. Zkouška to potvrdí: (0 + 3)2 + (0 − 4)2 = 9 + 16 = 25.

Kdyby po doplnění na čtverec vyšlo vpravo záporné číslo, nejde o kružnici, protože součet dvou druhých mocnin záporný být nemůže. Při nule by rovnici splnil jen samotný střed.

Leží bod na kružnici?

Souřadnice bodu dosadíme do levé strany středového tvaru a výsledek porovnáme s r2. Vezmeme bod A[1, 2] a první kružnici (x − 2)2 + (y + 1)2 = 9:

(1−2)2+(2+1)2=1+9=10

Vyšlo 10, a to je víc než 9. Bod A je tedy od středu dál, než je poloměr, a leží vně kružnice. Při přesně 9 by ležel na kružnici, při menším čísle uvnitř.

Kapitoly: Rovnice kružnice, Vzájemná poloha přímky a kružnice